STAVBA SILNICE
Jednání o ní začalo zároveň se stavbou školy. Vždyť potok v dědině, když se na podzim nebo za jarního tání někdy i za bouřek v létě rozvodnil, zaplavila voda cestu na návsi a rozlila se až do zahrádek před chalupami u Juráčků, Crhů, Brychtů, takže se pěší ani k Rozseči nedostal. Do školy se chodívalo přes most k Zelinkovým č.8, po dvoře u Hálů, po zahradách a někdy až po hrázi u rybníka a po lávce u splavu. Vozem se sice přebrodili, ale na loukách zase zapadli do bahna. V místech kde vede silnice byla k Rozseči jen pěšina. Cesta pro vozy byla kolem školy podle pastvin přes louky proti kříži. Aby se za dešťů dostali vozem z dědiny, jezdily do kopce k Borovičku, přes Nivky na silnici ke Březí. Tam byla sice cesta tvrdá, ale kamenitá a koleje vodou vymleté.
Pro stavbu byli všichni občané nadšeni. Rozepře však zase vznikla při plánování, když se jednalo o to, po které straně potoka ji stavět. Při zaměřování úřední komise doporučovala ji stavět kolem Vlčkových (nyní Hálů), a Madronových (nyní Zelinků) z levé strany. Potom by stačil most u školy a silnice se mohla prodloužit přes celou dědinu až k Borku. Když, ale po delším dohadování dostala vrch strana druhá, kolem Juráčkových, byla ukončena silnice před starým mostem s dřevěným povrchem na návsi. Nový železobetonový most byl postaven v roce 1942 při regulaci potoka. Silniční okresní správa při jednání v roce 1914 odmítla stavět druhý most, na který by měla nová silnice ostrou nepřístupnou zatáčku.
Stavbu už připravenou zdržela první sv. válka. Teprve po jejím skončení , se začalo v roce 1922 se stavbou, kterou prováděl stavitel Babák z Velké Bíteše.
Výpůjčka obce na náklady činila 27 000.- Kč u Spořitelny v O. Bítýšce. Pozemky vykoupené na stavbu silnice byly splaceny až v roce 1929.
Všechny navážky se dělali koňskými potahy. Hlína se kopala hlavně v Borku před a za Knoflíčkovým křížem. Kámen se svážel z místních polí a mezí. Tím vznikla pěkná a pevná silnice, která vydrží dlouhá léta.
POSTAVENÍ ŠKOLY , REKONSTRUKCE BUDOV
Už v roce 1910 začalo se v samostatných obcích Borovníku a Rozseči uvažovat o postavení společné školy. Jednání toto mělo příznivý ohlas, protože děti, které chodily do dvoutř. školy v Březí byly v zimě vystaveny nepřízni počasí a pro špatné cesty se do školy mnohdy ani nedostaly. Jednání sice začalo, ale celý rok trvalo, než se dohodli na kterém místě a v které dědině školu postavit. Mnoho svárů a hádek mezi obcemi vzniklo při zadávání stavby školní budovy. Plány dělal stavitel babák V. Bíteš, stavba mu však zadána nebyla, někteří občané, hlavně z Rozseče byli pro stavitele Hykrdu z Tišnova, kterému teprve v r. 1913 byla škola zadána ke stavbě. Cihle se vozily z Rojetína z cihelny koňmi. Začátkem roku 1911 se ukázalo, že škola ve Březí nestačí a obec březovská, začala sama jednání o přestavbu školní budovy. Protože by platily naše obce také na tuto přestavbu - utichly sváry a hádky a bylo dohodnuto zažádat rychle už v prázdninách o otevření samostatné jednotřídky v Borovníku v soukromém domě starosty J. Svobody v novostavbě č.22. Po vyřízení úř. formalit začalo se vyučovat od 1. prosince 1911. První učitel zde byl mladý pan Josef Jíša z V. Meziříčí. Byt měl v chaloupce u Pálenských naproti zvoničce. Brzy zjara se začalo se stavbou školy a v říjnu byla škola slavnostně vysvěcena.
Zápisy jednání o nákladech a protokoly obcí už se asi ztratili. Víme jen, že jak zapsal kronikář po první sv. válce v roce 1919 - podle usnesení poplatníků dobrovolně splacena výpujčka na stavbu školy což činilo 24,- Kč na 1,- Kč přímé daně, která činila : Borovník 1123 - 26 953,- Kč; Rozseč 890 - 21 360,- Kč, celkem tedy náklady na stavbu činily 48 313,- Kč.
Mnoho dětí prošlo dveřmi školy. Všechny se zde učily poctivě a p. učitelé jak dovedli tak je naučili. Všichni se dále odešli učit do školy ve Žďárci. Byla zde jednotřídka do 4. třídy.
Devadesátá léta přinesly obcím mnohé změny, obcím stát začal vyplácet více finančních prostředků, dotace Program venkova, i našobec začala s velkou přestavbou budov.
V roce 1997 se začal budovat sportovní areál u budovy školy, bylo upravené tenisové hřiště, hloubila se a betonovala plocha na taneční parket, stavěl se přístřešek pro hudební skupiny. Vše v ceně 186 200,-Kč.
Roku 1998 byla na budově školy vyměněná střešní krytina, opravené WC, rozvod vody, bojler, nová venkovní okna. Celkem se zaplatilo 376 tis. Kč, dotace činila 104 tis. Kč.
I další rok 1999 pokračovala oprava střechy, oprýskané okenní rámy byly natřené - vše v hodnotě 97 900,- Kč. Na návsi kde je v dnešní době postavená hasičská zbrojnice, stávala malá prádelna s mlékarnou,místní lidé v 50. a 60. letech neměli v chalupách pračky, proto byla zřízena obecní prádelna a mlékárna na svoz mléka. Nynější budova hasičské zbrojnice má postavené základy na bývalé kameninové budově. Zdi byli zachovány a jsou zomítány, nyní je z nich autobusová čekárna a garáž. Obec platila ze svých zdrojů 98 tis. Kč, dotace činily 59 tis. Kč. V obci byl vybudován telefon.
Následující rok 2000 pokračoval s nástavbou čekárny a garáže, na místnost pro hasiče, schůze. Náklady 180 tis. Kč, dotace 90 tis. Kč. Tato stavba trvala do roku 2003, v té době je hodnota budovy 503 tis. Kč. Po třech letech úspěšné práce mnoha brigádnických hodin a spousty dřiny si hasiči slavnostně zasedli ke stolům roku 2004 v nové hasičské zbrojnici. Uskutečnili první výroční schůzi, na které byli odměněni starší hasiči medajlemi a uděleny diplomy za dlouholetou spolupráci u sboru všem hasičům. Roku 2006 byli vyhloubeny další základy u budovy hasičské zbrojnice, na přístavbu sociálního zařízení.
Taneční parket vybudovaný u budovy školy byl zastřešen roku 2001, upravil se terén. Náklady 24 tis. Kč,dotace 120 tis. Kč. Dokončení zastřešení parketu až v roce 2004. Celkem - 304 tis. Kč. Do obce přijely stroje a začal se kopat plyn.
Již zastaralá rozhlasová ústředna byla zmodernizovaná roku 2005. Přestala se hrát úvodní znělka pro poslech rozhlasu z LP desek, nastal čas CD. Na rozhlas získány dotace 40 029,- Kč. A moderní doba so žádá své,tak se na obecní úřad dostala první počítačová technika, nákup PC - 38 709,- Kč.